BANTEAY KDEI

Chrám postaven v období: 1181 – 1218. Za vlády krále: Jayavarman VII. Náboženství: Buddhismus.

Pevnost cel.
Chrám Banteay Kdei (Pevnost cel) byl podle většiny historiků postaven na příkaz krále Rádžéndravarmana II. v polovině desátého století. Džajavarman VII. nechal chrám přebudovat na velký klášter (700×500 m), který svému účelu sloužil prakticky bez přerušení až do šedesátých let dvacátého století, což pro nás znamená především to, že se díky pravidelné údržbě a mýcení okolního porostu zachoval v relativně dobrém stavu. Přesto se ale ani jemu nevyhnuly rány času, k vidění je tu hned několik pobořených zdí a celých budov, což je podle některých odborníků důsledek používání nekvalitního stavebního materiálu a špatných technologických postupů.

Navazuje na Srah Srang
Do Banteay Kdei se dá vstoupit z východní strany, z místa nacházejícího se přímo naproti královské nádrži Srah Srang, přes zajímavou křížovou gopuru ozdobenou tvářemi bódhisattvy Lókéšvary. Celý areál byl v dávných dobách spojen se Srah Srangem, kam se bylo možné snadno dostat po dlážděné cestě, kterou dodnes lemují pozůstatky obydlí různých poutníků – pokud byste si chtěli prohlédnout zbytky dláždění, měli byste se na chvíli zastavit u zdejší nádrže.

Přibližně třísetmetrová procházka hustým lesním porostem vás přivede ke zbytku lateritové hráze vedoucí přes vodní příkop, k Síni tančících dívek, která svůj příjemný název získala podle reliéfů tančících apsar, které se částečně zachovaly na zdejších sloupech.

Centrální komplex
Centrální komplex byl vybudován prakticky výhradně z pískovcových kvádrů. Zajímavostí je, že postrádá pyramidový chrám, což je podle všeho způsobeno tím, že nikdy nešlo o státní chrám. Zdi jsou zdobeny nesmírně jemně provedenými reliéfy s listovými motivy a v níže položených výklencích si můžete prohlédnout krásné sochy různých ženských božstev.

Buddhovy obrazy v nikách v horní části nejsou zdaleka tak zdařilé, takže snad ani není tak velká škoda, že byly z velké části v minulosti vyškrábány. Dvojice galerií vinoucích se kolem hlavní věžové svatyně je vzájemně propojena chodbami. Galerie jsou ve skutečnosti první a druhou obvodovou zdí.